Je první středa v listopadu. S Blábolem vyrážíme po dlouhé době na další závody. Místo konání ...Jezero Toušeň. Shoemaker's Charity Carp Cup jsou závody charitativní. Soutěží se o poháry a prestiž. Rivalita zde ale nechybí! Vše je stejně vyhecované. Závoďáci se vzájemně znají a každý se chce ukázat.

   Po příjezdu na místo nás čeká uvítání, losování a pak přátelský večírek za doprovodu TV NOVA. Vylosovali jsme si číslo 11. Po zhlédnutí mapy a konzultaci s ostatními ...jako vždy - super flek. Příjde mi, že to všichni říkají všem na každých závodech :-). Ráno jsme vše naložili na čluny a převezli přes jezero na lovné místo. Následoval kalsický postup ...zmapování dna, vnadění a označení lovných míst bójkami.

    Na břehu jsme postavili zázemí a čekali na ohlášení začátku závodu. Od první chvíle jsme věřili, že se nám bude dařit. Na všechny pruty jsme nastražili boilie KAPRPRO od našeho kamaráda Leoše Růžičky. Za prvních 24 hodin jsme byli bez záběru. Opadla mě nervozita a začal zkoušet. Jako první byla předělána montáž. Navlékl na sebe prsačky a šel co nejvíce do vody. Moje snaha byla, poslat sestavu co nejdál. Po cca. hodině je to tu! Ozval se řev pípáku ...razantní jízda! Bohužel po záseku se ryba uvolnila a ztrácí. "KURVA" - nadávám, ale rychle zpět do vody. Dalších následujících 8 hodin bylo opět "hluchých". S Blábolem pravidelně každé dvě hodiny dokrmujeme. Střídáme raketu s kobrou. Druhá jízda přišla Blábolovi. Ten je ve zdolávání úspěšnější a na podložce leží amur 7 kg. Podle pravidel to ale není na body :-(. Krásný úlovek, byť nebodovaný nás nabudil. Rychle dokrmit a jedeme dál. To jsme ale netušili, že dalších 24 hodin bude opět hluchých. Dělali jsme opravdu vše. Zkoušeli různé délky návazců, různé druhy boilií, popky atd a nic. Celá naše zátoka včetně ostatních týmů byla v klidu. Je tu poslední večer závodu. Nálada v týmu byla na bodě 0! Než padla tma, tak jsme  naposledy dokrmili. Následovala rekapitulace námi zvolené strategie ...co jsme asi udělali špatně? Každopádně jsme se dohodli, že prostě zabojujeme a nebudeme tým bezrybka! Je tu tma, zalezli jsme do bivaku a pustili telku. Ten poslední večer byl opravdu dlouhý. Stále se mě nepustily myšlenky, co jsem ještě nevyzkoušel. V půl jedné ráno jsem stáhnul prut z dálky. Zkrátil návazec s floocarbonu na 12cm, nastražil nejmenší popku co jsem měl (8mm ananas) a nahodil cca. 7m od břehu. Tam jsme to nezkoušeli, tak se děj vůle Boží. Po 45 minutách mě budí příposlech s brutální´jízdou. Oba vybíháme ze stanu. Opatrně zasekávám a hned cítím, že se jedná o pěknou rybu. Standa podebírá a ukazuje, že super. Voláme rozhodčího na vážení. Váha se zastavuje na 14.05 kg - bomba. Hned se nám zvedla nálada. Do rána se už nic nedělo :-).

    Konec závodu byl v 11 hodin. Pomalu začínáme balit a u toho si děláme legraci, že by mohla přijít ryba na Jakuba! Po půl jedenácté pořadatelé sbírají bójky. Když projeli kolem nás, tak se rozjíždí prut Blábolovi. Křičím na něj, ale je příliš daleko. Popadnu prut a zasekávám. Podle odporu je mi jasné, že jde o velkou rybu. Přibíhá Standa, předávám mu jeho prut a upozorňuji, že je to velká ryba. "Ouklej" hlásí. Bohužel, po 10 minutách se ryba vyřízla. Škoda, ale i to patří do závodů. Stejně by nás to nikam neposunulo, ale aspoň nejsme bezrybky!

    Závěrečný ceremoniál proběhl opět s TV NOVA a předáním šeku na dobročinné účely. Tímto bych chtěl poděkovat všem, kdo se tohoto závodu účastnil. Díky pořadateli, skvělé partě lidí a firmě KAPRPRO.

/za Ouklej team... Tůča/

Fotogalerie: ODKAZ