Ahoj lidičky,

     máme listopad a počasí nám stále přeje. Ryby koušou a pomalu začínají brát dravci. Na tu Jizeru jsme se vůbec nedostali ..."písák" nás nepustil. Upřímně to moc nevadí, protože tohle je super sezóna. Vše má jistě spojitost s denní dobou lovu, která doznala změn. Ještě v září jsme lovili do půlnoci a v říjnu vegetíme do deseti ...je to paráda! Jenom ta změna času a tma v půl páté! Než dorazím z práce domů, tak už je šero a za tmy se mi na ryby už nechce.

   Ouklejáci mají nového příznivce ...zarytého staršího rybáře Františka. Fandu známe dlouho. Docela slušně jsme ho letos zblbli do lovu sumců. Vše pěkně popořádku. Na sumcařských závodech na RMV Veselá mi Fanda hlídal pruty, protože jsem musel do stánku zajišťovat občerstvení. Pepík měl zrovna spící a tak se Fanda nabídl, že to pohlídá, i když s lovem sumců nemá žádné zkušenosti. "Jak vlastně poznám ten záběr, Pepo?" ...povídá než odcházím do stánku, který je vzdálen 20m. "Neboj, to poznáš. Většinou je to taková řacha, že se toho nejprve lekneš. Pak pomažes vyndat prut ze stojanu a zasekneš. Je to rána z ničeho nic za řevu rolničky." Jak už to tak bývá tak si to Fanda mohl skutečně vychutnat live! Za šíleného počasí, které není pro lov sumce zrovna ideální TO přišlo! Čepuji, slyším rolničku a vyběhnu mrknout na pruty. Ten, který jsme zavezli dále od břehu byl hodně slušně ohnutý a u něj hlídač František. Než jsem tam doběhl, a to mám stovku skoro jako Bolt, tak bylo po všem. Fanda byl celý rozklepaný a netrefil :-). "To byla taková rána, prut ohnutý ...je možný, že jsem ho nemohl z toho stojanu ani dostat, jak byl napnutý?" ...sypal ze sebe. Sice netrefil, ale ten moment rozhodl. Do týdne měl sumcařský prut včetně bójek, které luxusně ode mě obšlehl :-)  Na prvních prázdninových prodloužených nás s Tůčou pilně sledoval. U vody s námi vydržel i do dvou do rána a byl u parádní červencové noci, kdy jsme měli 4 útoky do půlnoci. Jediné co Fandovi chybí je člun.

V srpnu už jsme s Fandou vyrazili. Než jsem se urval z práce, tak volá, že už má nachytané nástražní cejny a v kolik dorazíme :-). Celý nedočkavý. Do šesti máme zavezeno. Na hladině se houpají tři bójky. Pepík si "hraje" s okounama a zkouší štiku. Pak dá pohádku a do deseti spí v autě. My čekáme na rolničku. Tu jsme slyšeli hned dvakrát a na mé pruty. Jednou to byl slušný potah. Káča zajela pod hladinu a pak se vynořila a nic. Divný co? Jedu tam a nástražní plotice nikde. Takže zase pádluji zpět, beru cejna a na vodě ho nastražuji. Do hodiny na ten samý prut přihází druhý záběr. Tentokrát je to razantnější a se zásekem. Po krátkém souboji máme na podložce sumce 105cm.

Poslední prodloužená byla na konci září. Tu jsme nestihli, už ani nevím, proč jsme nejeli. Vyrazili jsme následují víkend a jenom do půlnoci. Opět vše připraveno a byly opět dva pěkné záběry. Jeden Fanda, který  netrefil a vytáhl z vody oholené háčky. Mě přišel pěkný sumec 121cm, jak se říká za pět minut dvanáct. V říjnu se náhodně potkáváme při lovu na plavanou. "Ještě dáme jednu do deseti, co? Láká mě František. "Á no tak můžeme". Už tomu ale moc nevěřím. Máme tu dva metry vodního sloupce. Voda už se hodně ochladila. Slovo dalo slovo a naposledy v letošním roce jsme zavezli bóje. Šli jsme hned po obědě. Vybrali jsme si vyhřátější mělčiny, že by tam něco mohlo najet mezi ryby. No nic. Ale i tak stál letošek za to!

   Na ryby chodíme. Kapři berou. Zkoušíme dravce. Máme tři malé štiky. Candáti se nám vyhýbají. Snad do konce roku bude ještě o čem psát a fotit. Mějte se a ať Vám berou!

/Oukleják Josef/